Pojetí zemědělství dle ministryně Künastové

Není to tak dávno, co v zemi našich sousedů ekologické zemědělství jen vzkvétalo např. díky skandálům s BSE. Uplynul rok a situace se trochu změnila. To potvrdila i slova spolkové ministryně zemědělství a ochrany spotřebitelů Renate Künastové na zahájení světové výstavy biopotravin a přírodního zboží BIOFACH v německém Norimberku (13. - 16. února 2002).
Navzdory určité malátnosti zemědělské politiky se ale v Německu dále zvyšují počty ekofarem (15-% meziroční nárůst na 14 700 ekofarem v červenci 2002 - cca 3,3 % zemědělských podniků) a rozloha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy (16-% meziroční nárůst na 644 000 hektarů v červenci 2002 - cca 3,7 % zemědělské půdy). Rostou však i výdaje na mzdy, krmení a prostředky na ochranu rostlin a tak biorolníci začínají mít problémy s odbytem svých produktů.
Před rokem Künastová zavedla ve snaze podpořit prodej bioprodukce národní ochranou známku pro biopotraviny - tzv. biopečeť. Avšak celá kampaň zaměřená na spotřebitele trochu zapomněla na německé biorolníky, těžili z ní především obchodníci díky státem garantované mediální kampani a spotřebitelé kvůli záruce kvality a původu potravin. Nezdar nové zemědělské politiky se projevil především v peněženkách ekofarmářů, stali se méně konkurenceschopní (ostřejší normy nové biopečeťě). Hlavním důvodem nepříznivých údajů jsou dlouhodobě klesající výkupní ceny vepřového biomasa a dovozy biopotravin za dumpingové ceny. V roce 2002 poklesly průměrné roční tržby německých ekofarmářů o 6,6 % oproti roku 2001 na 21 763 Euro. Zajímavé jsou regionální rozdíly - v bývalém východním Německu průměrné tržby biorolníků klesly o 7,6 %, zatímco u jejich západních kolegů se stejný ukazatel snížil jen o 6,1 %. Je to dáno větším dovozem levnějšího biovepřového do východní části země. Pouze v biozelinářství si farmáři vydělali více než loni. Po chudším roce 2002 ani letos nelze v SRN očekávat výraznější posun k lepšímu.

Künastové se nelíbí dovozy levných biopotravin za dumpingové ceny.

V roce 2003 Künastová předpokládá další pokles průměrných ročních tržeb biorolníků o 15 až 20 procent a již plánuje opatření proti dovozu levnějších biopotravin. Nebude to ale mít jednoduché, spolkový kancléř Gerhard Schröder chce vše nechat na volném trhu a volbě spotřebitele.
Obchodní podniky jsou na tom o něco lépe - v prodeji biopotravin se za rok 2002 předpokládal nízkoprocentní nárůst až stagnace tržeb u velkoobchodů (obrat cca 410,5 mil. Euro) i maloobchodů (obrat cca 890 mil. Euro). Po výjimečném roku 2001, během kterého odvětví zaznamenalo více než 50 % růst, se tak trh s bioprodukty stabilizoval na vysoké úrovni. Podle výsledku výzkumu Spolkového úřadu pro kontrolu cen (ZMP) došlo k posunům ve struktuře faktorů spotřebitelské poptávky. Při nákupu biopotravin Němci začínají stále více zohledňovat cenu před faktory jako zdravotní nezávadnost a kvalita, což mluví ve prospěch dovážených levnějších biopotravin. Pro vstup na německý trh stačí dovozcům totiž splnit jen normy EU - "snazší" oproti normám pro německé biorolníky. Svoji roli ve změně struktury faktorů spotřebitelské poptávky sehrálo i zavedení biopotravin do diskontů, t.j. obchodních řetězců s nižší cenovou úrovní prodávaného zboží. Tomuto trendu se však aktivně brání zavedené svazy ekozemědělců, které chtějí respektováním vyšších produkčních a zpracovatelských standardů docílit toho, aby jejich známky (např. Demeter či Bioland) označovaly "premium" zboží mezi běžnými biopotravinami.
Biopotraviny jsou dle nejnovějších výzkumů také dobře přijímány německou veřejností. Agentura TNS Emnid provedla výzkum trhu u více než 1 000 spotřebitelů. Ukázalo se, že 79 % spotřebitelů má o biopotravinách určité informace a alespoň jednou si je již koupila, 16 % populace nejeví žádný zájem o produkty z ekofarem a jen 5 % neví, co to jsou biopotraviny. Největší nárůst zájmu o biopotraviny se objevil u skupiny obyvatel s nižšími příjmy. Obdobná data zveřejnil i Spolkový úřad pro kontrolu cen ve své studii trhu za období duben až září 2002. Z výzkumu trhu vyplývá, že 42 % spotřebitelů si alespoň jednou v posledním pololetí koupilo biopotraviny, dalších 38 % populace si produkty z ekofarem koupilo více než jednou za minulé pololetí. Z těchto 38 % si 19 % spotřebitelů kupuje biopotraviny pravidelně (alespoň jednou za měsíc). Stejná studie uvádí i podíly jednotlivých biopotravin na trhu ve srovnání s konvečními potravinami. Za období duben až září 2002 šly v maloobchodě nejlépe na odbyt biobrambory (cca 4,9 % z celkového prodeje brambor v SRN), za nimi s odstupem následovaly biomléko (3,1 %), biovejce (2,8 %), biozelenina (2,7 %) a biochleba (2,4 %), ostatní produkty zůstaly pod úrovní 2 %. U jednotlivých druhů zeleniny existují v odbytu výrazné rozdíly, mezi nejprodávanější patřila biomrkev (cca 7,8 % z celkového prodeje mrkve v SRN) a cibule (4,2 %).
Přes určité záporné ukazatele se německé ekologické zemědělství řadí mezi nejvíce rozvinuté i rozvíjející na světě. I když se němečtí biorolnící po vydařeném rozmachu v roce 2001 dostávají do určité fáze útlumu (myšleno v ekonomických výsledcích), jejich řady se rozšiřují, což naznačuje prorůstové trendy tohoto odvětví v SRN. Ukáže však jen čas, zda orientace na produkci cenově dražších biopotravin bude na domácím trhu přinášet tolik potřebné ovoce.