1.	Úvod Kodex obsahuje hlavní pravidla fungování Krajských energetických agentur (dále jen KEA), tj. náplň činnosti, právní postavení, vztah k ostatním regionálním strukturám, vztah k ČEA a možnosti financování KEA. Název Krajská energetická agentura je chráněn ochrannou známkou KEA, která je propůjčena subjektu na základě smlouvy s Českou energetickou agenturou (dále jen ČEA) na časově omezenou dobu v souladu s vykonáváním stanovené činnosti. Vznik KEA je podmíněn souhlasem Rady příslušného kraje.
2.	Činnost KEA KEA odráží vždy konkrétní situaci daného území (administrativní, ekonomické, sociální podmínky). Mezi její základní činnosti patří: podpora zpracování územních energetických koncepcí, energetických auditů, energetických průkazů, prosazování legislativy týkající se energetiky a životního prostředí na regionální úrovni, propagační a informační činnost v oblasti energetické účinnosti, úspor energie, využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie a ochrany životního prostředí, vyhledávání projektů, jejich technická a finanční příprava, vyhledávání a získávání finančních prostředků na projekty zvyšování účinnosti užití energie s vlivem na životní prostředí z domácích i zahraničních zdrojů, pomoc při obnově dodávek energií po odstávkách způsobených živelnými pohromami, podpora partnerství a komunikace v území, kontakty a spolupráce se zahraničními partnery (net-working), zřízení fondu energetické účinnosti. KEA musí mít definovány jasné cíle, její činnost musí být v souladu s Energetickou politikou ČR, Státní politikou životního prostředí, regionální energetickou politikou (koncepcí) a s odpovídajícími regionálními či místními cíli v této oblasti. Pro regionální nebo místní správu KEA garantuje: aktuální a rozsáhlý přehled o všech aspektech souvisejících s energií, technickou asistenci při nastavení energetického řízení, při přípravě projektů v rámci energetického řízení, zprostředkování kontaktu se všemi příslušnými subjekty na daném území, který pomůže definovat energetickou a environmentální politiku a který podpoří účast jednotlivých subjektů na KEA iniciovaných činnostech, rozvoj vztahů s agenturami stejného zaměření v ČR i EU, regionálními a místními představiteli, národními agenturami i agenturami Evropského společenství zaměřenými na energetické řízení a životní prostředí, objektivitu a kvalitu informací i poradenství, které poskytují, neutralitu a nezávislost k soukromým (partikulárním) zájmům, veřejně dostupné informace o výsledcích činnosti KEA.
3.	Klíčové faktory úspěšného působení KEA - Autonomie Činnost KEA musí být založena na rovnoprávném postavení vůči ostatním subjektům (např. doprava, územní plánování, průmysl, veřejnost, soukromé subjekty), musí mít vlastní rozpočet a vlastní personál. - Řízení (koordinace) KEA vzniká se souhlasem a s podporou krajské samosprávy, musí být nástrojem pro iniciaci a zavedení energetického řízení v kraji. Stane-li se iniciátorem a součástí energetického řízení, může významně usnadnit regionálním i místním orgánům plnění jejich úkolů. - Partnerství KEA musí být v úzkém kontaktu s krajskou a místní samosprávou, s místní veřejností, politickými představiteli a privátním sektorem (domácnosti, doprava, výrobci a distributoři energie, průmysl, zájmové svazy, atd.). Rovněž by měla spolupracovat minimálně s jednou agenturou případně organizací podobného zaměření v rámci Evropské unie. - Politická podpora KEA musí pracovat ve veřejném zájmu, proto musí existovat zcela jasně vyjádřená politická podpora (konsensus) regionálních i místních představitelů (orgánů) k založení takové agentury. Regionální nebo místní správa se přímo účastní činnosti KEA, která tak odvíjí svou legitimitu od volených představitelů. - Motivace Tým KEA složený z pracovníků s odpovídajícími zkušenostmi a znalostmi (technické, ekonomické, schopnost komunikace) musí být profesionálně zdatný, plně přesvědčený o užitečnosti energetického řízení, o významu užití obnovitelných a druhotných zdrojů energie a ochrany životního prostředí. - Kvalita služeb a komunikace KEA nabízí všem subjektům jasně definované a kvalitní služby (např.: informace, poradenství, audity, příprava projektů, apod.). Znamená to také co nejširší propagaci vlastní činnosti a výsledků. - Stálost KEA musí nalézt zdroje financování, které zaručí její stálost a umožní jí dlouhodobou existenci.
4.	Právní forma KEA Právní forma KEA musí umožnit jednak dostatečnou volnost rozhodovacích procesů, jednak dostatečnou kontrolu toku finančních prostředků. KEA mohou vykonávat i činnost za úplatu odpovídající účelu, pro který byly založeny. V souladu s ustanovením § 23 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků (dále jen ÚSC), ve znění pozdějších předpisů, může ÚSC zřizovat: - vlastní organizační složky (bez právní subjektivity), - příspěvkové organizace (jako právnické osoby). Dále může ÚSC zakládat nebo spoluzakládat: - obchodní společnosti (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným), - obecně prospěšné společnosti. ÚSC se může spolu s jinými osobami stát společníkem jiných obchodních nebo obecně prospěšných společností tj. sdružení, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. KEA s právní formou společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti má omezené možnosti přístupu k programům podpor v rámci ČR, nemůže být v současné době příjemcem dotace z programu SAVE. Činnost KEA by měla vést k všeobecnému prospěchu a nikoliv k tvorbě zisku subjektu soukromého sektoru. Organizační složka kraje stejně jako příspěvková organizace kraje jsou příliš těsně svázány s rozpočtem zřizovatele. Tyto formy neumožňují tudíž dostatečně kvalitní volné fungování KEA jako nezávislého subjektu. Organizační složka kraje nemá právní subjektivitu, proto nemůže být příjemcem dotace v rámci programu SAVE. S ohledem na úlohu KEA, její náplň činnosti a možnosti financování je vhodnou právní formou obecně prospěšná společnost (dále jen OPS). OPS je právnickou osobou poskytující veřejnosti služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Hospodářský výsledek musí být použit znovu na poskytování obecně prospěšných služeb. OPS může vykonávat i doplňkovou činnost za předpokladu, že bude dosaženo účinnějšího využití majetku. Tato právní forma umožňuje vstup všech subjektů, které v daném regionu jsou na základě konsensu považovány pro činnost KEA za nezbytné, jakožto zakládajících členů. Z hlediska jednotnosti řízení agentur (organizací), které se na úrovni ÚSC zřizují za účasti státu a z důvodu propojení veškerých aktivit v rámci rozvoje kraje při současné minimalizaci provozních nákladů se doporučuje integrovat všechny ostatní agentury (organizace) do již existujících agentur regionálního rozvoje. KEA však musí mít oddělené účetnictví.
5.	Vztah KEA k existujícím regionálním strukturám V současné době jsou rozhodujícími subjekty regionálního rozvoje ve vztahu k hospodaření s energií (kromě centrálních orgánů jako jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí): Krajské úřady Agentury regionálního rozvoje Euroregiony Svaz měst a obcí (energetická komise) Účelová sdružení měst a obcí (tzv. energetická sdružení Místní úřady Výrobci a distributoři energie Spotřebitelé energie Existence KEA má smysl pouze v případě, že vhodnou formou propojí aktivity jednotlivých subjektů výrazně ovlivňujících regionální rozvoj a mimo jiné i přispěje k plnění úkolů, které kraje mají v oblasti hospodaření s energií, proto: KEA vznikají jako výsledek všeobecného konsensu, KEA jsou autonomními subjekty, přičemž jsou úzce svázány zejména s krajem, regionálními rozvojovými agenturami a energetickými sdruženími měst a obcí, konkrétní schéma vyplývá z podmínek v daném kraji, tj. politické vůle, připravenosti subjektů, vzájemných vztahů jednotlivých partnerů, atd.
6.	Vztah KEA k ČEA ČEA vykonává pro MPO činnosti spojené s naplňováním zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, zajišťuje tedy pro KEA metodický servis. Vztah KEA a ČEA je vztahem partnerským a je podložen smlouvou o vzájemné spolupráci. Obě organizace jsou nástrojem prosazování všeobecně prospěšných cílů, jejich role se vhodně doplňují a umocňují. KEA ve spolupráci s ČEA realizuje energetické řízení na regionální (místní) úrovni, podporuje zpracování územních energetických koncepcí, vyhledávání a realizaci energeticky úsporných projektů a projektů vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie s vlivem na životní prostředí. KEA spolupracuje současně s Energetickými konzultačními a informačními středisky (EKIS ČEA) působícími v příslušném regionu. Jejich společnou snahou je naplňování cílů Energetické politiky ČR.
7.	Financování krajských energetických agentur Založení KEA vyžaduje sdružení více finančních prostředků představujících základ pro trvalé financování činnosti agentury. Konkrétní schéma financování krajských energetických agentur je záležitostí rozhodnutí na regionální úrovni a souvisí se zvoleným postupem pro založení a následné fungování agentur. Potenciální finanční zdroje: Krajské úřady Agentury regionálního rozvoje Euroregiony Svaz měst a obcí (energetická komise) Účelová sdružení měst a obcí (tzv. energetická sdružení 4) Místní úřady Výrobci a distributoři energie Spotřebitelé energie Sponzoři a jiné organizace Pro založení krajské energetické agentury a podporu její činnosti v počátečním období lze využít dva přímé finanční zdroje, které ale nemají obligatorní charakter: dotaci z programu SAVE Evropské komise (max.do výše 50 % nákladů, podmínkou je partner z EU nebo EEA (místní energetická agentura) s mezinárodními aktivitami v oblasti energií ve třetích zemích), dotaci z části A Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie dle platného znění pro příslušný rok (příspěvek na provoz agentury - podle možností státního rozpočtu pro daný rok). K tomu je nutné zajistit spolufinancování z jiných zdrojů (viz výše), případně z činnosti za úplatu a zejména z účasti na projektech energetické účinnosti hrazených z celé řady mezinárodních a národních programů.