Hlavní překážky komerčního financování projektů na využívání OZE souvisejí jak s investory, tak i s projekty.Ty obvykle nevyžadují tak velké investice, aby pro ně bylo možno využít standardní způsoby financování. Přesto výnosy projektů musí postačovat na zajištění návratnosti vloženého kapitálu nebo na splacení půjček v případě úvěrového financování.

Nutné předpoklady komerčního financování

	Podnikatelský plán Kromě technického řešení a příslušné dokumentace se věnuje podnikatelský plán analýze finančních toků projektu, jejich dopadu na finanční situaci klienta, ocenění možných rizik a jejich minimalizaci a tedy celkové stabilitě ekonomických parametrů investice. Ve vztahu k investičním nákladům je významná spolehlivost stanovení kapitálových odhadů, eliminace nebezpečí následného přečerpání rozpočtu a časové zpoždění v dokončení prací. (Rozpočet kapitálových nákladů by měl vycházet ze skutečných nabídek od předem vytipovaných dodavatelů). Nabídky by měly být, pokud možno, zajištěny řádně zpracovanými technickými specifikacemi prací, měly by obsahovat adekvátní rezervy pro nepředvídané okolnosti, a konečně by měly mít i dostatečně dlouhou platnost - získání finančních prostředků často trvá velmi dlouho. Významný je časový plán kapitálových výdajů. V podnikatelském plánu je třeba definovat, kolik kapitálu bude čerpáno, po jakou dobu a s jakou částkou zadržených výnosů se počítá. Výsledkem výše uvedeného postupu je zhodnocení kvality projektu ve smyslu návratnosti investic jak pro nositele projektu, tak pro banku. Primárním zájmem banky je zajistit si splacení investice.
	Nákladová efektivnost projektu Soukromý investor musí v případě přijetí finančních prostředků splácet úvěrovou službu nebo kapitálovou investici. Proto je zapotřebí dosáhnout postačující nákladovou efektivnost celého projektu. Ta závisí na: -- investičních nákladech zvoleného technického řešení -- ceně použitého kapitálu (úroková sazba), která odráží kvalitu podnikatelského záměru a bonitu klienta (včetně možností zajištění úvěru) -- výnosech investice (závislých na ceně prodané energie,která se odvíjí v případě elektřiny z OZE od výkupních cen elektřiny, v případě výroby tepla od cen konkurenčních alternativ výroby či dodávek tepla - např. z plynu, uhlí, soustav CZT) a jejich spolehlivosti. Ceny prodávané energie jsou také signálem pro investiční rozhodnutí a klíčovým faktorem, který ovlivňuje ziskovost provozu. Dosažení prodejních cen, odrážejících úplné náklady (investiční i provozní) na výrobu energie, je základním předpokladem návratnosti projektu.
	Eliminace rizik Existuje řada rizik, která je při rozhodování o poskytnutí komerční půjčky nutno správně ocenit, nezávisle na ekonomické efektivnosti. Diskontní sazby používané pro ocenění a financování projektů na využívání OZE jsou obvykle vyšší než sazby používané pro ocenění ověřených výrobních technologií. Zavádění technologií pro využívání OZE je totiž všeobecně považováno za rizikovější, což částečně souvisí s nedostatkem zkušeností s nimi. Během vypracování studie proveditelnosti k projektu jsou zvažována jak externí tak i interní rizika projektu. Závažná externí rizika projektu souvisejí s obchodními riziky a tedy: -- s vývojem odbytového trhu s elektřinou anebo teplem po dobu splatnosti investice, -- s konkurenceschopností ceny vyrobeného tepla ve srovnání s ostatními dodavateli (jak se tato konkurenceschopnost bude vyvíjet po dobu splatnosti anebo životnosti investice?), -- s možnými zásahy státu (změnami výkupní ceny elektřiny z OZE, zásahy v oblasti právní, regulační, cenové, daňové a odpisové), -- se spolehlivostí výroby prodávané energie (v čase, ceně, kvalitě i kvantitě) a tedy s možností uzavřít dlouhodobé smlouvy na odběr této energie. Vnitřní rizika, která je třeba mít na paměti a minimalizovat, souvisí: -- se zvoleným technologickým řešením (a tedy s kvalifikovaným výběrem dodavatele technologie a s nabízenými referencemi, zárukami, servisem, apod. - tyto otázky jsou v případě využití OZE obzvláště citlivé), -- s projektovým řízením při realizaci projektu, -- s dodržením plánovaných investičních nákladů, -- s kvalitním řízením výrobní společnosti a s úspěšnou obchodní politikou. Technologická rizika mohou být způsobena především těmito faktory: -- technologie není dostatečně ověřena, -- dodavatel nemá s danou technologií dostatečné zkušenosti, -- dohodnuté záruky a oprávnění nejsou dostatečné, -- údržba zařízení je komplikovaná, výměna součástí je obtížná, -- předpokládanou efektivnost není možno dosáhnout. Mezi další z rizik, souvisejících s technologickým řešením, patří nízká technická úroveň a soulad s požadavky technických norem. Zařízení uvažovaná v projektu musí odpovídat technickým normám pokud jde o bezpečnost, spolehlivost, životnost a údržbu. Zařízení, která jsou k dispozici, však mnohdy (dosud) těmto normám neodpovídají, a to ze dvou důvodů: -- ne každé zařízení pro využívání OZE má dostatečnou technickou úroveň, -- zařízení tuzemské výroby jsou někdy méně kvalitní než nejmodernější zařízení získatelná na světovém trhu. Pro kvalitní výstavbu, provoz a údržbu je třeba zajistit v dané lokalitě kvalifikované pracovní síly, dostatek náhradních dílů, údržbářské a opravárenské služby. Do technologických rizik je rovněž zahrnuta spolehlivost dohodnutých dodávek paliva a způsob stanovení ceny paliva. Nejvýznamnějšími prostředky k odstranění rizik souvisejících s potřebným množstvím paliv a s jejich cenami pro projekty na využívání OZE jsou dlouhodobé smlouvy, kterými se stanoví výkupní cena energie a dlouhodobé smlouvy na dodávky paliva. V rámci podnikatelského plánu je důležitá (a čím je větší projekt, tím je významnější) podrobná analýza citlivosti klíčových finančních ukazatelů investice na změny vybraných faktorů (co se stane, když …). Proto by analýza citlivosti měla být součástí studie proveditelnosti. Klíčovými faktory v této analýze mohou být zejména: -- změny ve výši kapitálových nákladů (zvýšení nebo snížení, např. o 20 %), -- změny ve výnosech za prodej energie (např. o plus či minus 20 %), -- změny v provozních nákladech (vlivem např. navýšení ceny vstupů - dřevního odpadu, slámy, apod.), -- změny v úrokových sazbách (např. o 3 %), -- délka trvání úvěru (např. plus či minus 3 roky).

Podmínky poskytování domácích investičních půjček
Doklady požadované bankovní institucí se mohou lišit v závislosti na:

	velikosti potřebného úvěru,
	zkušenosti banky s obdobnými projekty,
	znalosti banky o klientovi (dlouhodobá správa účtů klienta je výhodou),
	typu banky,
	délce úvěru.

Přílohy, které banky obvykle vyžadují pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru, se týkají:

	vlastní investice (podnikatelský záměr, podnikatelský plán);
	klienta a jeho finanční situace (doložení existence firmy, ekonomických výsledků, finančních plánů společnosti, dokladů o stavu na daňových účtech, apod.).

V případě projektů využití OZE musí být zajištěny rovněž doklady o zajištění odbytu elektřiny anebo tepla (dlouhodobé smlouvy na odběr či prodej, doložení povinnosti rozvodných společností o výkupu elektřiny apod.)
Doklady o podpoře projektu státem mohou výrazně přispět k získání úvěru a ke snížení jeho požadovaného zajištění.
Půjčky od mezinárodních finančních institucí
Projekty předkládané pro financování zahraničními institucemi musí věnovat velkou pozornost přípravě podnikatelského plánu v návaznosti na studii proveditelnosti. A to i proto, že stejně jako dále popsané úvěry EBRD, i ostatní mezinárodní finanční instituce se zaměřují pouze na projekty většího rozsahu, které i vyhledávají. Tyto úvěry jsou spojeny se značnými administrativními náklady na přípravu a dále jsou i zatíženy kursovým rizikem.

	EBRD EBRD se začala orientovat na projekty efektivního využívání energie v roce 1994. Žadatel může předložit pro financování projekt, ve kterém jsou úspory energie součástí rozsáhlejšího podnikatelského záměru. Mezi vhodné projekty patří i projekty využití OZE. EBRD obvykle omezuje svou finanční spoluúčast na 35 % celkových kapitálových nákladů projektu. V případě financování veřejné infrastruktury může poskytnout krytí až 100 %. Obvykle neposkytuje přímé půjčky nižší než 5 mil. EURO, celkové kapitálové náklady projektu by tedy měly být vyšší než 15 mil. EURO. K nižším půjčkám a k vyššímu krytí projektových nákladů přistupuje banka jen výjimečně. Menší projekty lze financovat z úvěrových linek, které EBRD poskytla některým místním bankám. EBRD poskytuje finance i formou kapitálového vstupu. EBRD si i v tomto případě udržuje ve firmě maximálně 35 % podíl. EBRD nemá zájem být trvalým vlastníkem, a proto předkladatel projektu musí jako součást návrhu vypracovat i strategii odstoupení EBRD od vlastnického podílu. Další a aktuální informace na internetu:www.ebrd.com.
	IFC IFC (International Finance Corporation) je členem skupiny Světové banky a je největším zdrojem přímého financování projektů soukromého sektoru v rozvojových zemích a ve střední a východní Evropě. Na rozdíl od Světové banky půjčuje IFC přímo soukromému sektoru a nevyžaduje vládní garance hostitelské země. Pro další informace o aktivitách programu CEEF kontaktujte: Pavol Vajda Regionální manažer pro ČR a Slovensko Michalská 23, 811 03 Bratislava tel.: +421-254-411-182 Martin Dašek Lokální kontakt pro ČR Na Rybníčku 5, 120 00 Praha 2 tel.: + 420-296-368-400 Podrobný popis programu CEEF: v českém jazyce, v anglickém jazyce. Aktuálně (2003) IFC vypracovala ve spolupráci s Global Environment Facility (GEF) průkopnický záruční program podpory financování energeticky úsporných projektů v šesti středoevropských zemích, včetně České republiky. Program funguje pod zkratkou CEEF (Comercialising Energy Efficiency Financing) a spolupracuje s místními finančními institucemi (bankami, leasingovými společnostmi). Prostřednictvím partnerských finančních institucí program poskytuje částečné záruky, které by měly rozložit úvěrové riziko finanční transakce, kterou partnerská finanční instituce financuje z vlastních zdrojů. Tento záruční program dále doplňuje široce koncipovaný program technické pomoci, financovaný z různých sponzorských a dotačních prostředků. Program je možné využít pro investice, které zvyšují účinnost využití energie v budovách, průmyslových procesech a dalších oblastech konečné spotřeby energie. Ačkoliv mnohé energeticky úsporné projekty jsou ekonomicky výhodné a lze je navrhnout a strukturovat tak, aby úspory nákladů na energii přesáhly splátky dluhu, mnohé finanční instituce zejména na nově vznikajících trzích nejsou příliš ochotny tyto transakce financovat, neboť se v takových projektech příliš nevyznají nebo podle nich není klient či projekt úvěruschopný. Program je právě takové projekty připraven podporovat. Další a aktuální informace na internetu: www.ifc.org
	OPIC Nezávislá americká agentura OPIC (Overseas Private Investment Corporation - Společnost pro podporu investic do životního prostředí) poskytuje pojištění finanční investice a další služby pro investory. Finanční produkty zahrnují též podporu soukromým fondům pro investice do základního jmění, budou-li tyto prostředky investovány v environmentálně zaměřených podnicích kdekoli ve světě, včetně střední a východní Evropy a Ruska. OPIC poskytuje středně- až dlouhodobé financování buď přímo anebo prostřednictvím záruk za půjčky. Přímé půjčky jsou vyhrazeny pro investice do projektů zámořských středních a malých podniků a obvykle se pohybují od 500 tis. do 6 mil. USD. Agentura se účastní na projektu do 50 % celkových nákladů u nových podniků a do 75 % při rozšiřování stávajících firem. Další a aktuální informace na internetu: www.opic.gov
	BPC V rámci Světové banky působí centrum obchodních vazeb BPC (Bussiness Partnership Centrum), které slouží jako centralizované kontaktní místo pro veškeré dotazy a žádosti ohledně produktů a služeb Světové banky. Ty zahrnují financování pohledávek a vlastního jmění, syndikované půjčky, pojištění politického rizika, záruky, finanční rizikový management, poradenství a investiční a marketingové služby. BPC také podporuje propojování různých institucí typu hospodářských komor a průmyslových sdružení. Šíře podpor poskytovaných Světovou bankou je velmi velká. V současnosti však dochází pod tlakem veřejnosti k viditelné restrukturalizaci cílů těchto podpor. Světová banka je tak jednou z relativně nejdostupnějších institucí pro získání podpory v oblasti energetické efektivnosti a OZE. V ČR je to ovšem za cenu značných administrativních i byrokratických potíží. Další a aktuální informace na internetu: www.worldbank.org
	Energy Efficiency 2000 Program EHK OSN Energetická efektivnost 2000 (The U.N.ECE Energy Efficiency 2000 Project) je zaměřen na zvýšení obchodu a spolupráce v oblasti environmentálně příznivých technologií se vztahem k energetické efektivnosti. V současnosti tento projekt přechází v program ”The U.N.ECE Energy Efficiency 21 Project”‚ který by se měl úžeji zaměřit na podporu investic v tzv. demonstračních zónách střední a východní Evropy s důrazem na snižování emisí skleníkových plynů a přinést tak významný impuls trhu s technologiemi v oblasti energetické efektivnosti a OZE. Další a aktuální informace na internetu: www.unece.org, www.ee2000.net
	GEF GEF (Global Environment Facility) byl založen jako program Světové banky pro posílení mezinárodní spolupráce vedoucí k zamezení aktuálních ohrožení životního prostředí. Jeho cílem je pak především ochrana biodiverzity, ozónové vrstvy, zemského klimatu (omezení nebezpečí klimatických změn) a degradaci vod. Do těchto oblastí přirozeně spadají i projekty OZE. Program je primárně zaměřen na podporu rozvojových zemí, v minulých letech však bylo několik projektů realizováno i ve střední a východní Evropě, včetně ČR. Další a aktuální informace na internetu: www.gefweb.org.

Financování třetí stranou (využití EPC, EC)
Využití OZE lze v některých případech financovat i prostřednictvím tzv. energetických služeb. V zásadě existují dvě formy této ”nové” služby, která se v ČR rozvíjí od roku 1994.
Služby nazývané EPC (Energy Performance Contracting) zahrnují komplexní služby zejména v oblasti úspor energie při její spotřebě. Při tomto druhu služby je prvotním cílem firmy energetických služeb realizovat úsporná opatření na straně spotřeby energie a pokud je to výhodné, i opatření jako je rekonstrukce zdroje či rozvodů (zde je prostor i pro využití OZE). Klient splácí tyto služby i finanční prostředky, investované do projektu firmou EPC, z dosažených úspor na platbách za energii. Komplexní služba tohoto typu zahrnuje návrh projektu, jeho realizaci vč. nalezení vhodného financování, pravidelnou údržbu a měření a vyhodnocování dosažených úspor. (I v ČR bylo již touto formou uskutečněno několik desítek projektů, z nichž lze čerpat zkušenosti.).
EC - Energy Contracting
má v češtině ekvivalenty - např. dlouhodobý pronájem energetického zdroje, energetické kontrakty, dlouhodobá smlouva o dodávkách energie apod. Firma energetických služeb v tomto případě investuje do obnovy tepelného zdroje, provozuje jej, garantuje dodávky minimálně sjednaného množství energie po dobu stanovenou kontraktem (např. 15 let).
Tato služba přináší zejména garanci ekonomického výsledku projektu a mnohdy také jeho financování - buď z vlastních zdrojů, nebo ze zdrojů získaných jinde - bankovním úvěrem, leasingem nebo kapitálovou investicí.
V porovnání s tradičním řešením realizace projektu poskytuje metoda EPC či EC příjemci zejména následující výhody:

	nabídku komplexních, kvalifikovaných služeb;
	minimalizaci rizik příjemce ve všech fázích realizace projektu (eliminace vnitřních a minimalizace vnějších rizik);
	úsporu pracovního času zaměstnanců příjemce (výhodné především tam, kde příjemce nemá vlastní kvalifikovaný personál);
	zajištění případné pomoci při získání finančních zdrojů nebo financování projektu;
	splácení projektu z dosažených výnosů projektu;
	záruky dodržení projektovaných parametrů technických zařízení a dosažení projektovaných výnosů.

Ne všechny projekty jsou pro tento druh realizace vhodné. V každém případě je třeba počítat s tím, že příjemce zaplatí kromě ceny vlastní investice také zajištění všech služeb a režie firmy energetických služeb - vícenáklady firmy energetických služeb, i když z prostředků, které mu právě ona pomohla vytvořit.
Realizovat projekt metodou EPC nebo EC znamená pro firmu energetických služeb vstoupit do středně až dlouhodobého obchodního vztahu s příjemcem anebo konečným uživatelem. Proto si firma zjišťuje spolehlivost konečného uživatele (příjemce) a jeho schopnost splácet úvěr a služby po celou dobu financování. Předmětem zjištění jsou tyto okolnosti:

	vyjasněnost majetkových vztahů na straně příjemce;
	finanční situace příjemce;
	stabilita podnikání příjemce.

Společně realizované projekty (projekty JI)
V souladu s Kjótským protokolem k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu schválilo MŽP dne 7.1.2002 ”Pravidla MŽP pro společně realizované projekty (Joint Implementation - JI) v ČR.”
Projektem, vhodným pro financování v rámci JI je investiční projekt vedoucí k významnému snížení emisí skleníkových plynů v ČR, realizovaný domácím partnerem ve spolupráci se zahraničním investorem, kdy za skutečně realizované snížení emisí skleníkových plynů získává zahraniční investor dohodnuté množství emisních kreditů.
Využívání OZE je první prioritou v projektech JI. Při posuzování projektů budou hodnocena zejména následující kritéria:

	celkové a roční snížení emisí skleníkových plynů;
	požadované množství emisních kreditů;
	nabízená cena za jednotku redukce emisí, přičemž cena bude posuzována v kontextu vývoje ceny těchto redukcí v mezinárodním kontextu;
	podmínka ”dodatečnosti”, tj. takového snížení emisí skleníkových plynů z dané technologie, ke kterému by bez realizace projektu nemohlo dojít. Z dalšího řízení budou předem vyloučeny návrhy projektů, které budou zaměřeny na splnění podmínek daných příslušnými obecně závaznými právními předpisy ČR z oblasti životního prostředí;
	soulad s prioritami Státní politiky životního prostředí a s prioritami Státního programu na podporu úspor energie a na využití obnovitelných zdrojů energie;
	podmínka ”nejlepší dostupné techniky” v souladu s přijímanými právními předpisy EU;
	přínos pro rozšíření know-how a nových technologií v ČR;
	environmentální aspekty projektu - například hospodárné využívání přírodních zdrojů, recyklace odpadů, apod.;
	ekonomické aspekty projektu - například nákladově efektivní řešení, soulad s makroekonomickou politikou na národní i regionální úrovni (růst zaměstnanosti, regionální rozvoj apod.).

Dne 17. května 2002 byl pracovní skupinou MŽP k problematice změny klimatu schválen Metodický pokyn pro podávání a schvalování projektů Joint Implementation v ČR.