Pohled do kotelny. Foto archiv

Mezi nejzajímavější, nejprogresivnější a největší výtopny na biomasu patří ta v Bystřici nad Pernštejnem. Desetitisícová Bystřice řešila před zhruba šesti lety otázku, čím v obci topit a jak připravovat teplou vodu. Zpracovaný audit doporučil řešit centrální zásobování teplem ze stávající a už nevyhovují uhelné kotelny její rekonstrukcí na zemní plyn nebo biomasu. A protože dlouholetý bystřický starosta a nejnověji též senátor Ing. Josef Novotný je velkým příznivcem obnovitelných zdrojů - sám má na zahradě svého domku malou větrnou elektrárnu - rozhodli se nakonec radní pro výtopnu na biomasu. Strategická příprava akce trvala dva roky, vlastní realizace pak jen rok.
Výtopna se dvěma kotli o výkonu 4,5 MW (celkem tedy 9 MW) se stala největší u nás v komunální sféře. Zpracovávají zde kůru, piliny, slámu i dřevní odpad a zvolna si začínají biomasu i cíleně pěstovat. Ve městě jsou již dvě firmy, které se pěstováním rychle rostoucích rostlin zabývají, navíc město podporuje i vlastní výzkum v této oblasti. Štěpku nakupují (ceny z dubna 2002) za 190 - 240 Kč za prostorový metr, cena tepla vychází na 294 Kč/GJ na patě objektu, spotřebitelům účtují o 7 % víc. Výtopnu provozuje společnost Bystřická tepelná, jejímž 100% vlastníkem je město. Kotelna stále zůstává v majetku města, nemají tedy odpisy. Předpokládá se, že ročně se zde spotřebuje 4 - 8 tisíc tun biomasy. Topnou soustavu tvoří tři základní větve - ve směru od zdroje na Sídliště II, k bazénu a do středu města. Výtopna byla dokončena v září 2001, do trvalého provozu byla uvedena v září 2002.

Sklad štěpky v Bystřici. Foto: archiv

Generálním dodavatelem stavby byl Závod energetického a ekologického stavitelství ŽS Brno. Investiční náklady dosáhly 130 mil. Kč, z toho zhruba polovina připadla na vlastní kotelnu, dále bylo třeba zainvestovat či rekonstruovat nové rozvody tepla apod. Z toho ovšem velkou část pokryla dotace od SFŽP. V Bystřici dostali - místo běžných 40 % - dotaci ve výši 55 % ze základu pro výpočet podpory, tedy celkem 74 mil. Kč, a dále půjčku ve výši 47 mil. Kč se splatností na osm let. Celková podpora tak dosáhla výše 121 mil. Kč. Dnes je na centrální rozvody připojeno asi 60 % obyvatel. Uvažovalo se i o KVET, ale od tohoto záměru radní nakonec ustoupili, protože nebylo jasné, jak by se využívalo vyrobené teplo v létě.
Lidé napojení na plyn platí dnes 350 Kč za GJ a dle vyjádření starosty Novotného "křičí, proč také oni nejsou napojeni na biomasu".
Z ekologického hlediska je významné, že výtopna snížila emise oxidu uhličitého o 10 500 tun za rok, emise popílku, oxidu siřičitého, uhlovodíků a oxidu uhelnatého o 268,5 tuny za rok.

Jana Plamínková